Podle mé dosavadní zkušenosti dělá Penhaligon's velmi pěkné vůně, které mají (např. proti vůním od Annick Goutal) velmi dobrou výdrž. Ellenisiu jsem netoužila vyzkoušet nijak přednostně, prostě se ke mě dostala.
Úplně prvotní nádech tedy poněkud čpí kyselostí... vybavily se mi drogérkové vůně. "Ať je to hodně svěží"... a je to až moc. Mandarinky mám ráda, ale kůra... tady je kůra i s těmi chemikáliemi na ní. Není to příjemné...
Bohužel to není hned pryč a zůstává tam tento tón dost dlouho, teprve potom se přidávají květinové tóny. Nejvíce asi cítím růži a tuberózu, tady už by se to dalo. Není to nic zázračného, prostě "hezké květiny" jako před nějakým anglickým domkem. Je to hezké, ale trochu kašírované. No a u domku nezůstaneme dlouho, protože květinová fáze je velmi krátká (bohužel podstatně kratší než "chemické mandarinky").
Nevím, co si mám představit pod pojmem švestkový nektar... slivovici? Povidla? Já tam tedy cítím... vůni plavek po koupeli v bazénu. Nemyslím přímo chlór, myslím, že kdo tu vůni zná, rozumí. No a k tomu vanilka.
Jsou vůně, co se mi nelíbí, ale jsou zvláštní. Tahle vůně se mi nelíbí a jako zvláštní mi nepřijde. Spíš divná a nudná, uniká mi smysl její existence. Naštěstí dlouho nedrží...
SLOŽENÍ
Hlava: mandarinková kůra, fialkové lístky
Srdce: gardénie, růže, tuberóza, jasmín
Tělo: švestkový nektar, vanilka
Žádné komentáře:
Okomentovat