Nejprve bych ráda poděkovala jedné dobré duši (Terezko díky), která mě svou tvořivostí inspirovala a tak po dlooouhé době píši (rozjezdy jsou vždy neohrabané).
Když jsem viděla poprvé název "Midnight in Paris", řekla jsem si "to musím mít". Flakón se mi líbil, název lákal a tak jsem šla do parfumérie. Dívali se na mě nechápavě a zavedli mě do pánské sekce. No, trochu mě to zklamalo, myslela jsem, že to bude dámská vůně... zkusila jsem jí i tak a čekala něco smyslně pánského. Dočkala jsem se šoku v podobě "něčeho sladkého". Tím jsem s Midnight in Paris skončila.
Jak se mi tedy dostal na poličku vlastně netuším, ale mám ho tu ve 30 ml, roztomilém, balení. A svůj názor na něj jsem přehodnotila.
Do pánské vůně má takhle vůně asi tak daleko jako Helena Růžičková do modelky. Těžko se mi rozebírají jednotlivé složky, protože... to je prostě téměř kopie Shalimaru. Musím to říci hned na začátku. Kdyby byl pánský Shalimar, voněl by asi takhle.
Je to lehce kořeněná vůně s jasnými kadidlovými tóny (prostě jako v Shalimaru EDT, v té "neotesané" a jemně drsné podobě). Počátek je trochu svěžejší, střed pak výrazně kadidlový, až trochu do mýdlova.
...nevím, jestli půlnoc, ale rozhodě večer... podzimní večer, už trochu chladný... a vy sedíte v nějakém pařížském café poblíž Seiny, od které vane vlhký chlad, který cítíte v nose a dutinách.
Vůně se pomalinku sune do sladších tónů tonky a benzoinu.
Závěr poměrně jasný: a) ne pánská vůně b) levnější varianta nebo předskokan Shalimaru.
SLOŽENÍ
Hlava: citron, bergamot, rozmarýna, kůže
Srdce: zelený čaj, černá kovalinka
Tělo: styrax, tonka, benzoin, kadidlo
NÁVRHÁŘ
Olivier Polge, Domitille Berthie
Žádné komentáře:
Okomentovat