Prohledat tento blog

pátek 30. července 2010

My Queen (Alexander McQueen)


Vyzkoušení této vůně jsem se bránila hned z několika důvodů. Flakónek mi připomíná nevkusnou broušenou vázu nevkusné barvy (nevím, zda je to v reálu plast nebo sklo). Mandle ve vůních nesnáším, proto nesnesu Hypnotic Poison, ačkoliv takové amaretto ve vůních mám ráda (Le Baiser du Dragon).
Vůni dělali renomovaní návrháři, z jejichž rukou vychází co kus, to skvost.
Ovšem... jakmile jsem jen otevřela fialku, hned jsem ucítila... mandle. Bohudíky, hodně naředěné čímsi citrusovým... nevím, co by to mohlo být, snad ten pomerančový květ... ale skoro bych řekla, že spíš ten pomeranč.
... potom lehký závan bonbónů Fialek... fialková mýdlovost.
Než to ale madle s fialkou stihly rozbalit do extrému, uzemnil je cedr. Suchý, dřevitý, řádný cedr... smyslná pačuli a vanilka jsou jím (na mé kůži) zcela odsunuty do pozadí a výsledek je díky cedru, který je na mě skutečně dominantní, skoro až pánský... pokud by mohly být v pánské vůni fialky. Takový cedr, osázený fialkovým mýdlem. Občas vykoukne nějaká ta vanilka, ale až ke konci.
Výsledek tedy nebyl až tak děsivý, jak jsem se obávala, rozvinuly se na mé kůži zcela jiné složky, než od kterých bych to čekala.




SLOŽENÍ
parmská fialka, sladká mandle, pomerančový květ, heliotrop, pačuli, cedr, vanilka

NÁVRHÁŘI
*Anne Flipo (např. Skin, Rykiel Woman, Verte Violette, Poupée, La Chasse aux Papillons, Mimosa Pour Moi, Acqua di Gioia)
*Dominique Ropion (např. Anglomania, odnože Paris, Alien, Soir de Lune, Safari, Tresor In Love, Jungle le Tigre, Jungle L'Elephant, Ysatis, Amarige, Armani Mania, Euphoria, Amor Amor, London)


Žádné komentáře:

Okomentovat