Soir de Paris (Bourjois)

Neprávem opomíjená vůně se může právem řadit mezi špičkovou klasiku. Vždyť byla moderní v době, kdy Evropa šílela pro No. 5 či L'Heure Bleue. Stačí se pak podívat na návrháře nové i moderní verze. Tahle vůně skutečně do klasiky patří a rozhodně nemá zadní místo.

Jasmín a ylang-ylang... jemnost i svůdnost a opojnost ženy... Vůně je jemně mýdlová... cítím kosatec, ten chladný větřík, který ovane horké tělo jako večerní větřík. Fialka, jemná fialka která vás postupně dovede k hřejivému závěru s vanilkou, které ale není mnoho. Nejsou tam oddělené nebo samostatně stojící prvky, všechny se vzájemně prolínají.

Člověk by řekl, že na ní vlastně nic není, ale... nezapomene na ni, když ji budete zkoušet. Je to vůně elegantní, distingovaná, vyvážená, dostatečně ženská a především nezprofanovaná. S mýdlovými tóny a stále přítomným irisem je... Jednoduše krásná.




SLOŽENÍ
bergamot, jasmín, ylang-ylang z Komorských ostrovů, turecká růže, fialka, kosatec, broskev, cedr, vanilka

NÁVRHÁŘI
Původní verze
Ernest Beaux (např. Kobako, Bois des Iles, Chanel N°22, Chanel N°5, Gardenia)

Nová verze
*Francois Demachy (Palazzo, Hypnotic Poison Eau Sensuelle, Escale a Portofino, Midnight Poison, Miss Dior)
*Jacques Polge (např. Allure Sensuelle, Allure, Chance, Chance Eau Fraiche, Chance Eau Tendre, Chanel N°5 Eau Premiere, Coco, Coco Mademoiselle, Cristalle Eau Verte, 28 La Pausa, 31 Rue Cambon, Beige, Bel Respiro, Coromandel, No 18, Sycomore, Diva)

Hypnotic Poison Eau Sensuelle (Christian Dior)

Dlouho jsem zkoušku tohoto vzorečku odkládala. Klasický Hypnotic mě totiž ubíjí náloží mandlí tak (dle mého názoru) nešikovně zpracovaných, že patří na čestné místo mého žebříčku neoblíbených vůní. Na jeho testování jsem se tedy musela "nosově připravit".

... tak sladké to je, ale tak nějak... nic určitého po prvním nádechu... růže... temné růže a snad trochu ylang-ylangu, ale spíš cítím taky žužu nebo něco gumového a sladkého.
... tuberóza sem tam a santal... připomíná mi Guéparda, ale tento je více propracovanější a květinovější.

Musím říci, že pro odpůrce původního Jedu tohle může být dobrá varianta, protože styčných bodů mají jen málo. Jistá těžkost a omamnost.




SLOŽENÍ
vanilka, damašská růže, ylang-ylang, absolutní pomerančový květ, tuberóza, zelené listy, santal, pižmo

NÁVRHÁŘ
Francois Demachy (Palazzo, Soir de Paris, Escale a Portofino, Midnight Poison, Miss Dior Cherie L`Eau)

Midnight Poison (Christian Dior)

Podstitul: Jed pro pány

Temně modrý flakón, jako nebe před bouřkou nebo modrý samet...
Další Jed, který po dlouhé době zkouším... a mám z něj vlastně dojem, jako z toho modrého sametu... I když je začátek "lehký" protože co jiného můžeme čekat od citrusu a mandarinky, že...
Pačuli je zde ženská, suchá a lehce kořeněná... kytičky, ambra a snad dokonce vanilka (i když tu tam necítím) jsou jen na dokreslení. V závěru mě zcela překvapil... jde do pudrova až s pánskými tóny. Nemůžu se taky zbavit dojmu, že je větrový.
Tak tento ano... v teple bude krásný a v zimě taky.




SLOŽENÍ
mandarinka, bergamot, růže, pačuli, ambra, francouzská vanilka

NÁVRHÁŘI
*Olivier Cresp (např. Noa, Scarlett, Light Blue, Ange ou Demon, Duende, Kenzo Amour, Lacoste Pour Femme, Nina - červené jablíčko, Angel, Joop! Jette, Paco Rabanne Pour Elle)
*Francois Demachy (Palazzo, Soir de Paris, Escale a Portofino, Miss Dior Cherie L`Eau, Hypnotic Poison Eau Sensuelle)
*Jacques Cavallier (Alchimie, Serpentine, Poeme, Nina, Truth, Trouble)